Nebudu mít smutné Vánoce (I’ll [Not] Have a Blue Christmas: Reasons to Rejoice and Be Happy This Christmas)

 Všichni prožíváme, ať v dobrém či zlém, každý rok nanovo svátky. Od polovice listopadu do začátku ledna se náš život mění–prožíváme, co nás těší, ale také zvýšený stres a únavu. Napětí v rodině (u kterých příbuzných budeme slavit?), nikdy nekončící seznam toho, co je třeba zařídit, finanční potíže, pozlacená očekávání–dostatek důvodů k tomu, abychom v tomto období byli sráženi k zemi.

Je možné nalézt během těchto svátečních dní pravé štěstí, dokonce  i v tomto svátečním stresu? Ano, pravá radost–druh, který nabízí Pán  Ježíš–to je jádrem toho, oč o Vánocích jde! Podívejme se, co řekl anděl pastýřům při narození Ježíše: „Nebojte se, hle, zvěstuji vámvelikou radost, která bude pro všechen lid.“ (L 2,10) Řecké přídavné jméno přeložené slovem „velikou“ zní „megas“, zde se nejedná jen o nějakou zprávu, ale o dobrou zprávu „megaradosti“. Je to to nejlepší poselství, jaké kdy   zaznělo nebo zazní.

Tato dobrá zpráva vyvolá hlubokou trvalou radost těm, kdo ji přijmou. Contemporary English Version překládá tento verš následovně: „Good news for you, which will make every one happy“–„dobrá zpráva pro vás, která každého učiní šťastným“.

Izajáš 52,7 říká: „Jak líbezné je, když po horách jdou nohy toho, jenž poselství nese a ohlašuje pokoj…“ Zde nám Bůh říká, že naším úkolem je přinášet všem„radostnou zprávu“ o Ježíši.

Jestliže poselství, které rozšiřujeme a reprezentujeme o Vánocích i po celý rok, neobsahuje radost, pak jsme v rozporu s Božím prohlášením v Iz 52,7. Evangelium nabízí proměnu od hříchu, který působí starosti, k obšťastňují- cí spravedlnosti, darované samotným Ježíšem–radost, která se stala tělem, blaženost v podobě člověka. Evangelium činí šťastným! Evangelium, které není provázeno přemáhající radostí, není evangeliem. Vánoční svátek bez pravé radosti, kterou dává Bůh, neobsahuje dobrou zprávu o Ježíši.

Jak můžeme během těchto slavnost- ních dní prožívat pravé štěstí? Začíná to bohabojnou perspektivou, správným životním postojem.

Jsme-li smířeni s Bohem, a správně chápeme biblické učení o novém stvoření nebe a země, máme jistotu, že nám navždy patří dokonalá blaženost. Tato radost se dovrší při zaslíbeném vyvrcholení Božího plánu spásy, v novém nebi a na nové zemi.

Vánoce mohou být pro mnoho lidí těžkým obdobím z  různých důvodů. A přece Bůh svůj lid utěšuje v utrpení tím, že říká: „Hle, já stvořím nová nebesa a novou zemi.“ (Iz 65,17) Jaká by měla být naše reakce na tato slova? Bůh používá o radosti slova, prosycená onou radostí, aby popsal novou zemi, místo, kde jeho lid nejen mezi sebou, ale i jemu přinese radost: „Veselte se, jásejte stále a stále nad tím, co stvořím. Hle, já stvořím Jeruzalém k jásotu a jeho lid k veselí. I já budu nad Jeruzalémem jásat a veselit se ze svého lidu. Nikdy víc už nebude v něm slyšet pláč ani křik.“ (Iz 65,18.19)

Věčnost, která je před námi, by měla už teď určovat náš život. Měli bychom denně přidávat závdavek radosti z věčnosti k našim současným zkušenostem tím, že se zaměříme na Krista a očekáváme nebe, které je před námi.

Tato perspektiva věčnosti nám pomůže korigovat naše očekávání života v těžkostech, zvláště během slavnostních dnů. Biblický pohled je nanejvýš optimistický a radostný, ale chápe zároveň také současnou realitu padlého světa.

Jestliže svá očekávání tlumíme a nemyslíme si, že zde všechno musí jít podle našich představ, a místo toho klademe důraz na očekávání věčného života, můžeme dnes prožívat pravé štěstí. Každá radost– ať  už  malá,  či velká, je nezaslouženým darem–Boží milostí. Když dnes prožíváme štěstí, jsme vděční; a když ne, smíme vědět, že naše blaženost bude jednoho dne plná a bez konce.

Bůh neříká, že nikdy nebudeme muset procházet nouzí a utrpením–dokonce jasně oznamuje, že je mít budeme (J 16,33). Neměli bychom se nechat překvapit, že stojíme před těžkostmi, a to i mimo vánoční dobu. Ať už je to něco tak nevýznamného, jako je připálený krocan, anebo tak drtivě zlého, jako je ztráta milované bytosti, Bůh nám říká: „Moji milovaní, nebuďte zmateni výhní zkoušky, která na vás přišla, jako by se s vámi dělo něco neobvyklého.“ (1Pt 4,12) Myslíme-li si, že Bůh bude náš život dělat snadným, jsou naše očekávání nebiblická.

Jako křesťané jsme zachráněni z věčného trápení. Ale již teď nám chce dát Bůh okusit zkušební vzorek života v jeho přítomnosti, kde jsou navždy plnost radosti a půvabu (viz Ž 16,11). To je jeho zaslíbení. A který čas by byl příhodnější k tomu, abychom se soustředili na život v Boží přítomnosti, než právě čas vánoční?

Naše perspektiva se změní, když si připomeneme, že naše útrapy prošly kolem Otce, Boha, který ví všechno, vládne nade vším a ve své suverenitě nechá všechno působit k našemu největ- šímu dobru: „Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí.“ (Ř 8,28)

Čím více porosteme ve svém chápání Boží suverénní milosti a věrné lásky, tím šťastnější budeme. Nemáme ani všemocného Boha, kterému je všechno jedno, ani soucitného Boha, který by neměl moc činit dobro. Sloužíme Stvořiteli, který nás miluje a který stojí suverénně nad celým vesmírem, včetně všeho zlého.

Naše okolnosti hrají roli. Zhroucené vztahy nás mohou během vánoční doby zatížit více než jindy. Očekávání dárků, které dáváme nebo dostáváme, mohou vyvolat nervozitu. Srovnání s jinými, jak oni slaví Vánoce, nás mohou naladit chmurně, zejména když se cítíme vyloučení. Všechny okolnosti jsou příležitostmi k růstu, a v konečném důsledku nám slouží k dobrému. Když nám hrozí, že nás těžkosti převálcují, připomeňme si pohled na naši Skálu a Vykupitele (viz Ž 19,14). Vskutku platí, že „radost z Hospodina bude vaší záštitou“ (Nh 8,10).

To je také povzbuzující zpráva pro ty,  kdo se cítí během svátků osaměle  a kteří by si nepřáli, aby jejich život byl méně využitý, ale více. Ba, i když není v blízkosti více přátel nebo milovaných bytostí, Kristus slibuje, že bude vždy přítomen se svými (Mt 28,20) a že nás nikdy neopustí ani se nás nevzdá (Žd 13,5).

Své myšlenky a názory můžeme korigovat. Nejsou to uchvatitelé zvenčí, vůči nimž bychom byli bezmocní. Pavel řekl: „Přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považu- je za ctnost a co sklízí pochvalu.“ (Fp 4,8) K tomu nedochází automaticky. Když se to však pro nás stane obyčejem a budeme  sklízet jeho odměnu, budeme instinktivně své myšlenky zaměřovat na to, co nás činí v Kristu šťastnými.

Samozřejmě bychom nikdy neměli lehkovážně říci: „Být šťastným je rozhodnutí.“ Není to vždy snadné, zvolit si radost v Kristu. Štěstí nedosáhneme tím, že budeme prostě tvrději pracovat na tom, abychom své myšlenky a nálady utáhli víc, jak to děláváme s našimi tkaničkami u bot. Je to mnohem spíše vděčné přijetí Boží milosti a blaženosti.

Bůh nám dává vše, co potřebujeme, abychom byli šťastní, uschopňuje nás svým Duchem k tomu, abychom mu věřili a poslouchali ho. Zároveň však nechává na nás, abychom zaujali správnou perspektivu a učinili rozhodnutí, která budou mít za následek naši blaženost. Vybízí nás také k tomu, abychom s ním upřímně spolupracovali, což právě vyžaduje naši účast, když se spolehneme na jeho moc a milost (Fp 2,12-13).

Pokud je naším životním postojem vděčnost našemu Bohu za všech okolností, můžeme vidět, kolik příčin k radosti nás obklopuje. Bůh nám dává stovky příležitostí, abychom byli každou hodinu vděční–prosme ho, aby nám pro ně otevřel oči, zejména v době, která by měla být šťastnou, totiž když slavíme narození Krista! Když se ukázňujeme k vděčnosti, je to víc Bohu k chvále a přináší to víc radosti nám samotným. I když je život tvrdý, můžeme stále ještě být vděční Bohu, že je s námi a že nechává všechno působit k našemu nejlepšímu dobru.

Je úplně jedno, jaké jsou vaše životní okolnosti těchto Vánoc, blaženost se dá nalézt ve vděčnosti za Boží péči a ve snaze o to, abychom sloužili a pomáhali druhým. „V ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe; každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.“ (Fp 2,3-4)

Radost přichází tak přirozeným způsobem, jako roste ovoce na stromě. Má-li strom dostatek slunečního svitu, vláhy, a je-li půda úrodná, pak nese ovoce „samozřejmě“. A tak je také radost, o které mluví Ga 5,22, nadpřirozeným ovocem Ducha, bydlícího v Božích dětech. Musíme se sami zakořenit do bohaté půdy Božího slova, nasávat živou vodu Boha a jeho lidu a slunit se v zářícím světle jeho milosti. Pak naše blaženost (nad) přirozeně přijde–radost, kterou učinil možnou Bůh, který se stal člověkem, trpěl, zemřel, vstal z mrtvých, takže můžeme nejen dnes prožívat pozoruhodnou radost, ale konec konců také nekonečnou blaženost v našem věčném domově.

RANDY ALCORN


I’ll [Not] Have a Blue Christmas: Reasons to Rejoice and Be Happy This Christmas

All of us, for better or for worse, experience the holidays each year. From mid-November to early January, our lives change, bringing many delightful things, but also stress and fatigue. Family tensions (whose house do we go to when?), never-ending to-do lists, financial difficulties, unrealistic expectations—reasons for unhappiness abound.

Is it possible to find genuine happiness during the Christmas season, even in the midst of the pressures? Yes. True happiness—the kind Jesus offers—is at the heart of what Christmas is all about!

Consider the angel’s message to the shepherds at Jesus’ birth: “I bring you good news of great joy that will be for all the people” (Luke 2:10). The Greek adjective translated “great” here is megas—this isn’t just news, but good news of “mega-joy.” It’s the best news there has ever been or ever will be.

What characterizes this good news is deep, everlasting joy for those who receive it. The Contemporary English Version renders the verse this way: “good news for you, which will make everyone happy.”

Isaiah 52:7 says, “How beautiful upon the mountains are the feet of him who brings good news, who publishes peace, who brings good news of happiness” (ESV). Here God tells us directly that our mission is bringing everyone the “good news of happiness” about Jesus. . 

If the message we share and model at Christmastime and all year long doesn’t include happiness, then it contradicts God’s direct words in Isaiah 52:7. The gospel offers an exchange of misery-generating sin for happiness-giving righteousness provided by Jesus himself—joy incarnate, happiness in human flesh. The gospel is happy-making!

Each stanza of “O Come All Ye faithful” contains sentiments of true happiness: “joyful and triumphant,” “sing in exultation,” “born this happy morning.” Joy, exultation, and happiness are proper responses to Jesus. A gospel not characterized by overwhelming gladness isn’t the gospel. A Christmas without a deep, God-given happiness isn’t reflecting the good news of Jesus.

So how do we experience true happiness during this season? It starts with a godly perspective, a right way of looking at life.

An Eternal Perspective

A reconciled relationship with God, coupled with an understanding of the biblical teaching of a resurrected Heaven and Earth, assures us utter happiness will be ours forever. This happiness will be fully realized in the promised culmination of God’s redemptive plan, in the New Heaven and New Earth.

For various reasons, Christmas can be a difficult season for many people. Yet God comforts his people in suffering, saying, “Look, I am ready to create new heavens and a new earth!” (Isaiah 65:17, NET). What should be our response to this promise? God uses joy-drenched words to describe this New Earth, a place where his people will bring happiness not only to each other but also to him:

Be happy and rejoice forevermore over what I am about to create! For look, I am ready to create Jerusalem to be a source of joy, and her people to be a source of happiness. Jerusalem will bring me joy, and my people will bring me happiness. The sound of weeping or cries of sorrow will never be heard in her again.  Isaiah 65:18-19, NET

The forever that awaits us should color our lives now. We should daily frontload eternity’s joys into our present experience by focusing on Christ and anticipating the Heaven that awaits us.

Right Expectations about Life and Suffering

This same eternal perspective will help us adjust our expectations about life under the Curse, especially during the holidays. A biblical worldview is supremely optimistic and joyful, but it also recognizes the present reality of a fallen world.

By lowering our expectations that all should go our way presently, and raising our expectations of eternal life, we can experience true happiness now. Considering the judgment we deserve, every happiness, small or large, is an undeserved gift—the grace of God. When we experience happiness now, we’re grateful; when we don’t, we know someday our happiness will be complete and never-ending. 

God doesn’t say we’ll never have hardship or suffering—he specifically promises we will (John 16:33). We’re not to be surprised when we face difficulties, even around Christmastime. Whether it’s something as insignificant as a burnt turkey or as overwhelming as the loss of a loved one, God tells us: “Beloved, do not be surprised at the fiery trial when it comes upon you to test you, as though something strange were happening to you” (1 Peter 4:12). If we expect God to make our lives easy, our expectations are unbiblical.

As Christians, we’ll be delivered from eternal suffering. Even now, God will give us happy foretastes of living in his presence where there is fullness of joy and pleasures forevermore (Psalm 16:11). That’s his promise. And what better time to focus on living in his presence than Christmastime?

Our outlook is changed when we remember that our afflictions are Father-filtered by the God who knows all, governs all, and sovereignly weaves all together for our good: “We know that for those who love God all things work together for good, for those who are called according to his purpose” (Romans 8:28).

The more we grow in our understanding of God’s sovereign grace and loyal love, the happier we become. We don’t have an all-powerful God who doesn’t care; neither do we have a caring God who is powerless to make good things happen. We serve a Creator who loves us and is sovereign over the universe, including all evil.

Our circumstances do matter. Broken relationships can be felt more deeply at Christmastime. Expectations about gifts received or given can bring anxiety. Comparing how others celebrate Christmas can bring sadness, especially if we feel left out. But all circumstances are opportunities for growth and our ultimate good. When they threaten to overwhelm us, these difficulties remind us to look to our Rock and Redeemer (Psalm 19:14). Truly, “the joy of the Lord is your strength” (Nehemiah 8:10).

This is also an encouraging message for those who feel lonely around the holidays, and wish their lives weren’t less busy, but more. Even if not many friends and loved ones are nearby, Christ promises he will be with people always (Matthew 28:20), and will never leave or forsake us (Hebrews 13:5).

Acting on the Right Perspective

We can control our thoughts and attitudes. They’re not foreign invaders against which we are helpless.

Paul said, “Fix your thoughts on what is true. . . . Think about things that are excellent and worthy of praise” (Philippians 4:8, NLT). This doesn’t happen automatically. But once we develop the habit and experience its rewards, we instinctively turn our minds to what makes us happy in Christ.

Of course, we should never flippantly say, “Happiness is a choice.” It’s not always easy to choose happiness in Christ. Embracing happiness is not merely working harder to pull up our minds and moods, as we would our bootstraps. Rather, it’s gratefully receiving God’s grace and happiness.

God provides everything we need to be happy, and empowers us through his Spirit to believe in him and obey. At the same time, he leaves it to us to adopt a right perspective and make the choices that result in happiness. God empowers us through his Spirit to believe in him and obey him. He also calls upon us to genuinely cooperate with him, which requires our effort as we draw on his strength and grace (Philippians 2:12-13). 

Happiness from Gratitude Coupled with Humble Service

When life is viewed with a spirit of thankfulness, we’ll see the reasons for happiness that surround us. God gives us hundreds of reasons to be grateful every hour—ask him to open your eyes to them, especially during what should be a joyful season of celebrating Christ’s birth! Developing the discipline of gratitude brings greater praise to God and greater happiness for ourselves. When life’s tough, we can still be grateful that God is with us and that he’s using it for our good.

No matter your circumstances this Christmas, there’s happiness to be found in being grateful for God’s provision, and seeking to serve and help others. “In humility count others more significant than yourselves. Let each of you look not only to his own interests, but also to the interests of others” (Philippians 2:3-4).

Cultivating Christ-Centered Holiday Happiness

Happiness comes naturally in the same sense that fruit comes naturally from a tree. If the tree gets sufficient sunshine and water, if the ground is nutrient-rich, then yes, it “naturally” produces fruit. Yet the joy spoken of in Galatians 5:22 is also the supernatural fruit of the Spirit who indwells God’s children. We must plant ourselves in the rich soil of God’s Word, soak in the living water of God and his people, and bask in the radiant sunlight of his grace.

Then happiness will come (super)naturally—happiness made possible by our God who became a man, who suffered, died and rose again so we could experience substantial happiness now, as well as ultimate and unending happiness in our eternal home.

Learn more in Randy's book Happiness

This article also appears in the November/December 2015 issue of More to Life magazine

Photo: Unsplash

Randy Alcorn, founder of EPM

Randy Alcorn (@randyalcorn) is the author of over fifty books and the founder and director of Eternal Perspective Ministries

You might also like…